Z jihu Moravy na sever Čech

Zámek Břežany | Pondělí 12. 05. 2008, 15.00 | Událo se...

Jako každý rok, také letos jsme se z břežanského Zámku vydali v polovině května na třídenní tématický výlet. Tentokrát jsme zavítali až do Šluknovského výběžku, kam nás pozval náš dlouholetý přítel, šluknovský kněz P. Pavel Procházka, který dříve působil v nedalekém Drnholci. Výlet se mohl uskutečnit díky finančním darům věřících z farností Štítná nad Vláří, Újezd u Valašských Klobouk a sester sv. Hedviky.

Fotoalbum – Výlet do Jiřetína pod Jedlovou

Za slunečného rána jsme nastoupili do našeho zámeckého autobusu, zamávali svým kamarádům a hurá na výlet! Bylo nás celkem 38. Cesta nám pěkně ubíhala, a tak jsme si ještě před polednem udělali zastávku v lázeňském městě Poděbradech. Nejdříve jsme si zašli do kavárny na ledovou kávu. Poté jsme se věnovali prohlídce hlavního náměstí se sochou krále Jiřího, u které jsme si udělali společné foto. Z náměstí jsme se pak vydali do parku a ve stínu kaštanů si krátce pověděli o historii a zajímavostech města. Na kolonádě jsme ochutnali vodu z léčivého pramene a poobědvali. Přestože návštěva města byla plánována na kratší dobu, pěkné prostředí parku s vodotryskem nám poskytlo příjemný odpočinek, který se protáhl až do odpoledních hodin. Při pokračování v cestě jsme viděli hrad Bezděz a postupně se před námi otevíral pohled na nečekaně krásnou krajinu. Po příjezdu do Jiřetína jsme se ubytovali v penzionu Kongregace Dcer Božské lásky. Po výborné večeři jsme si vyšli na Křížovou horu, jejíž prudké stoupání lemují zastavení křížové cesty. Dominantou hory je kaple Povýšení svatého Kříže. Krásný výhled do okolí nám byl odměnou za náročný výstup. Večerní program jsme si prodloužili procházkou Jiřetínem, při které jsme obdivovali krásné roubené domky a zahrádky plné bohatě kvetoucích mohutných rododendronů. Poté si mnozí z nás ještě poseděli v místní hospůdce. Druhý den ráno se většina z nás účastnila mše svaté, při které jsme k Boží oslavě zazpívali několik písní s kytarou. P. Pavel Procházka, který mši svatou sloužil, nás přivítal s neskrývanou radostí. Byl nám pak průvodcem po celý den – s nadšením a elánem sobě vlastním nám představoval krásy a zajímavosti „země zaslíbené“, jak s oblibou tento kraj nazývá. Po snídani jsme společně vyjeli autobusem do Filipova, ležícího na samé hranici naší republiky. Zde jsme si nejprve udělali krátkou vycházku do sousedního Německa. Ve filipovském poutním chrámu nás místní pan kostelník seznámil s událostí zjevení Panny Marie a uzdravení mladé dívky, které se událo v roce 1835 právě na tomto místě. Proto jsme zde také my v modlitbě svěřili všechny nemocné do ochrany Panny Marie. Z Filipova vedla naše cesta do Šluknova, nejsevernějšího města naší republiky. Zde nás nejprve otec Pavel pozval na svou faru, kde nám přichystal pohoštění. Na farním dvoře nám ukázal místo Božího zjevení a pověděl nám o této události, kterou zde zažil. Po návštěvě fary nám ukázal krásný šluknovský kostel (na počest naší návštěvy dokonce rozezněl zvony). Během cesty ze Šluknova někteří z nás krátce navštívili dvě domácnosti pro lidi s postižením (Horní Poustevna a Vilémov), jejichž zřizovatelem je Magistrát Města Prahy. Velmi nás překvapilo, do jaké míry je možné přiblížit život lidí v těchto domácnostech přirozenému způsobu života. Ve Vilémově jsme si v restauraci „Mlsná koza“ dali oběd a pak se vydali na další místo našeho putování – do Kyjova. V tomto regionu Českého Švýcarska jsme dvouhodinovou pěší túrou prošli překrásné Kyjovské údolí. Většina naší výpravy šla cestou kolem potůčku a kochala se krásou zdejší přírody. Několik odvážlivců se vydalo s otcem Pavlem náročnější trasou po hřebenech vysokých skal. Pro všechny to byl nezapomenutelný zážitek. Zdravě unaveni jsme se vrátili na večeři do našeho penzionu. Několik nadšenců se ještě po večeři vydalo na krátkou procházku. Ti unavenější si chvíli poseděli u kávy či u televize. Také poslední den výletu většina z nás zahájila mší svatou. Po snídani jsme se rozloučili s otcem Pavlem, který našemu výletu dodal svým apoštolským nadšením a vynikajícím přístupem jedinečnou hodnotu, za což mu od nás všech patří upřímný dík. Zpáteční cestu jsme si zpestřili vycházkou ze Svojkova hlubokým zalesněným údolím „Modlivý důl“, v němž se nachází unikátní kaple vytesaná do jedné z pískovcových skal. Návštěva tohoto poutního místa byla pěkným zakončením našeho putování za krásami severních Čech. Kvetoucí stromy, vůně květin a krásné jarní počasí umocnilo náš celkový dojem z výletu. Na vše, co jsme společně prožili, budeme rádi dlouho vzpomínat.

««« Předchozí text: Pouť ke sv. Jiří Následující text: ZOO Hodonín »»»

tisk | 0 | 630x